Jak jsme psali hračku na WebExpo

Možná jsme se potkali na letošním WebExpu a možná ne. Ať už to bylo jakkoliv, na našem stánku jste si mohli zahrát rychlou programátorskou mini-soutěž o věcné ceny. Kromě samotných řešení, která byla občas opravdu kuriozní, je však zajímavé zmínit i způsob, jakým jsme vaše řešení vyhodnocovali.

O co šlo?

Zadáním bylo napsat jednoduchý program dle těchto pravidel:

• Write a program that outputs numbers from 1 to 100 (both ends included).
• For multiples of 3 output Fizz instead of the number.
• For multiples of 5 output Buzz instead of the number.
• For multiples of both 3 and 5 output FizzBuzz instead of the number.

Vyhodnocovacím kritériem pak byla správnost a rychlost řešení.

Abychom umožnili soutěžit co nejširšímu spektru návštěvníků, rozhodli jsme se, že budeme podporovat hned několik skriptovacích jazyků: Python, PHP, Javascript i Ruby.

Ale pusťte si na svém počítači neznámý skript od náhodného podivína, ještě k tomu v jazyce, kterému vůbec nerozumíte (Ruby), že ano… Navíc jsme si říkali, že nás asi nebude bavit kontrolovat desítky řešení a radši se budeme lidem smát, že neumí celočíselně dělit. No, co s tím?

Jak to všechno vyhodnotit?

Long story short: Docker.

Short story long: První nápad byl, že jednoduše lidi necháme psát skripty, budeme je spouštět pomocí interpretu daného jazyka a používat diff k porovnání se správným výsledkem. Jenže… Instalovat interprety pro každý jazyk; (ne)izolovat jejich běhové prostředí, atd. To nechcete.

Druhý nápad byl – uděláme to samé s pomocí Dockeru. To už je trochu lepší, dají se tam nastavit limity apod. Ale pořád to spuštění a porovnání je třeba udělat v shellu a ukazovat vývojářům otevřený shell je jak mávat jim červeným hadrem před očima. Takže to bylo třeba nějak „zabalit“…

Okej, uděláme webové rozhraní. Jednoduchá aplikace ve Flasku s pracovním názvem FizzBuzzTester, která bude mít jednu textareu pro zdroják a jeden select box na výběr jazyka. Soutěžící si vybere jazyk, odešle řešení a Python na pozadí spustí něco jako docker run-ti <jazyk> < <zdrojak>, počká na výstup, zavolá diff oproti správnému řešení a zobrazí výsledek zpět do webové aplikace. To už začínalo vypadat použitelně. A když už jsme v tom, tak proč se nepřiučit něco nového?

Já rád Docker, ty rád Docker…

V rámci „předoperačního vyšetření“ jsme samozřejmě zabrousili do dokumentace modulu subprocess a mrkli jsme i na komunitní alternativy s tím, že by se alespoň dala vyzkoušet nějaká nová knihovna. Pořád to ale nebylo ono – ten mezikus v podobě spuštění docker run… v shellu tam byl tak nějak navíc.

Druhá nehezká věc byla, že abychom mohli uvnitř Dokří aplikace (ano, píšeme aplikace v Dockeru) spouštět docker run, tak bychom museli rozchodit DinD (= „Docker in Docker“), v něm závislosti FizzBuzzTesteru (Flask, gunicorn, …), obětovat jednorožce a vykouřit WebExpo kadidlem. Přestože jsme na tohle všechno byli připraveni, tak na konci jednoho chytrého článku se blýskla zmínka o Docker API. What? Docker je přece command-line nástroj, tak jaké API? Tohle.

Takže se začala rodit myšlenka – co spustit FizzBuzzTester v kontejneru a (jak radí ve výše zmíněném článku) zpřístupnit mu API jeho „rodiče“ (v Docker terminologi „hosta“)? Řešení návštěvníků pak budeme spouštět jako sourozence (a nikoliv potomky) kontejneru, ve kterém běží testovací aplikace. Tím ušetříme výkon a vynecháme zbytečnou vrstvu shellu. Navíc po krátkém pohledání na webu lze najít skvělou knihovnu pro Python, která zlehka obaluje toto API. Nebudeme vás napínat – fungovalo to nad očekávání dobře. V konečném stavu jsme se doiterovali k něčemu takovému:

Pozlátko

Technicky funkční řešení však ještě bylo třeba navléct do nějakého rozumného obalu. Původní plán spouštění příkazu diff vzal za své s pokusem o smazání shellové mezivrstvy, tak ji tam přece nebudeme znovu přidávat kvůli tomuhle. A vzhledem k tomu, že jako kostru používáme webový framework Flask, bylo by hezké to vyřešit nějak web-friendly.

Nastal čas zúročit znalost obskurních modulů ze standardní výbavy Pythonu. Recept zněl jednoduše: vezměte difflib.HtmlDiff, přidejte referenční řešení, výstup z Docker kontejneru, špetku CSS a míchejte tak dlouho, dokud exit kód nebude 0. :) Zejména s tím CSS jsme trochu bojovali, ale nějak to dopadlo.

Ono to žije!

Pokud se nebojíte, výsledek můžete vyzkoušet sami:

docker run  – rm -v /var/run/docker.sock:/var/run/docker.sock -p 8080:8080  – env FBT_SECRET_KEY=dev tomasbedrich/fizzbuzztester: latest

Jen pozor – pokud nemáte natažené Docker image, které FizzBuzzTester používá, tak po kliknutí na „I’m feeling lucky“ si chvíli počkáte. Nebo můžete předem udělat for image in python:3.7-alpine php:7.2-alpine node:8.11-alpine ruby:2.5-alpine; do docker pull $image; done.

Proč to píšeme?

• Abyste věděli, že existuje Docker API.
• Abychom rozšířili povědomí o tom, že Python a Flask jsou super.
• Abyste nezapomínali objevovat nové cestičky a nezakrňovali u zažitých postupů.
• Abychom ukázali, že práce v Heurece má trochu od každého. :)